Pan Božský

5. srpna 2013 v 18:46 | B. |  Stories
Posadila jsem se proti němu - na posteli - do tureckého sedu. Měla jsem na sobě jenom jeho starší, modré tričko. Měl ho rád. Hodně rád, ale před pár týdny mi ho během jedné svojí noční návštěvy přinesl. Jen tak.
Nevěděla jsem, jak mu to mám říct. "Tome?" začala jsem opatrně. "Víš, něco bych Ti chtěla říct.." pokračovala jsem. "Copak, dala by sis říct ještě jednou?" rozesmál se tím svým úsměvem, natáhl se ke mně a začal mě líbat. Automaticky jsem zavedla svoje ruce na jeho vypracované břicho. Na břicho, které jsem milovala. Stejně jako jeho kaštanové oči a rozcuchané vlasy. "Ty jsi hroznej dobytek" řekla jsem mezi polibky. On se rozesmál. Tím svým krásným, uličnickým smíchem, kterým se smál pouze se mnou. "Nejsem. No, teda jsem, ale ty větší". Vyplázla jsem jazyk a on mě do něj něžně kousl. "Né počkej" odtáhla jsem se od něj. "Víš, já už tohle nechci" řekla jsem. "Nechceš? Ty TOHLE nechceš? Nevypadala jsi, že by se ti to nelíbilo.." dodal zmateně. "Ne, o tohle nejde. Líbí se mi to. Je to krásný.. strašně krásný. Ale .. já chci vztah. Chci se zamilovat."
Koukal na mě s vyvalenýma očima. Natáhla jsem se k němu a políbila ho. Vášnivě. "Naposledy" zašeptala jsem.
Naše noční návštěvy u mě doma začali zhruba před čtyřmi měsíci. Začali vlastně na jedné oslavě plné alkoholu a protáhli se až na tu dobu. Máma o nich samozřejmě nevěděla i když si myslím, že by jí to ani moc nevadilo.
Během té doby jsem se zamilovala. Bláznivě. Bylo to s ním vášnivé. A krásné. Byl úžasný a přesně takový, jakého jsem ho chtěla. Jen to mělo problém. Nebyl můj.
Po naší poslední návštěvě jsme se vídali už jenom jako přátelé. Nejen veřejně, ale i v soukromí. O našem "kamarádi s výhodami" vztahu věděli pouze nejbližší, před kterými se to nedalo utajit.
Asi po dvou měsících přišel roztomilý blonďáček, který mě miloval, ale nebylo to ono. Nebyl to Tom..

Po třech měsících samoty jsme se potkali u láhve vodky s těmi nejbližšími.

A o pět let později před oltářem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kejtý Photographer Kejtý Photographer | Web | 5. srpna 2013 v 19:05 | Reagovat

To máte štěstí;D pěkný blog:¨)

2 Kejtý Photographer Kejtý Photographer | Web | 5. srpna 2013 v 19:05 | Reagovat

To máte štěstí;D pěkný blog:)

3 Lee Lee | Web | 6. srpna 2013 v 12:26 | Reagovat

To zní jak z nějakýho filmu.
Jestli je to pravda, tak je to fakt krásný :)

4 Kája Kája | Web | 6. srpna 2013 v 17:47 | Reagovat

Tý jo, pěkně napsaný! Musím uznat, že máš dobrý talent na psaní takovýhle "povídek".

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama